Moje malá

Devítka

1:Moje Dmalá jsi jak D7smutný kalný Gráno,
roky ti Emkreslí tmavý Gstíny do tváAří,Asus4      A 
pod maskou Dvelký dámy D7z odpoledních Gčajů,
stárnoucí Emholka co se jí Gživot nedaDří.G  A7 
2:Když se stmívá a vítr píská v rámech dveří,
asi ti chybí místa dávných útěků,
snad jen bolí to, že lásce člověk věří,
když se spálí o kousek cizích příběhů.
3:Snad proto utíkáš za ztraceným snem z mládí,
ztemnělá ulice strach stínem zahání
a tomu stínu říkáš neboj, já se vrátím,
tak jako před lety po noci sladkých vyznání.
R:Umíš Dlhát, Gjen tichá Dzář
ve tvých Hmočích tě prozrEmadí,A 
umíš DlháD7t však nezdoGláš
toulavý Emslunce co ti v Gočích vycháDzí.
4:Na druhý straně města čeká dětství,
kluk co ti první něžně z očí setřel pláč,
zase jsi slepá a proto krátký pohled zevní,
podvádíš osud jako hodně špatnej hráč.
5:Bolavý loučení se ráno topí v slzách,
voňavý slůvka první úsvit rozpouští,
kouzlo se ztrácí v davech lidí v tramvajích,
to Bůh ti zase jednou hříchy odpouští.
6:Holka já vím, že prázdný ruce v kapsách studí,
a že to zklamání se těžko vypráví,
život ve zlatý kleci někdy strašně nudí,
jenže má malá, to se tímhle nespraví.
7:Tak si to srovnej holka, vím, že nejsi hloupá,
to jenom osud zkouší kolik vydržíš,
ještě máš ve vlasech zář ctnostných básníků,
co tiše čekaj až je znovu uslyšíš.
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:44:12.296+00:00
Výsledky hledání: